JAK NA HTML
Když uděláte úplně nový obyčejný neformátovaný textový soubor (myšleno v poznámkovém bloku neboli notepadu, nikoli ve wordu), napíšete do něj jenom: tohle je html soubor, uložíte ho jako třeba stranka.htm a otevřete ho v prohlížeči, ukáže se nápis "tohle je html soubor". Takže by to stačilo, ale takhle žádné stránky nevypadají.
Pomocí značek neboli tagů , což jsou výrazy značkovacího jazyka HTML, bychom měli jednotlivé části textu označit podle toho, co představují - odstavec, nadpis, seznam... Navíc máme možnost do stránky podobným způsobem zadat informace o dokumentu, typu kódování, vkládat obrázky atd.; a také použít tagy, které nám umožní upravit vzhled stránky.
Podrobněji se na to podíváme později.
K pojmenovávání souborů
V názvech souborů nikdy nepoužívejte diakritiku (háčky a čárky) a mezery. Ty by mohly způsobit nefunkčnost webu. A zároveň doporučuju vůbec v názvech souborů nepoužívat velká písmena.
Při surfování jste si určitě všimli, že hlavně při prvním vstupu na stránky nemusíte vypisovat název stránky včetně přípony; zadáváte prostě www.peknestranky.cz. Když pak kliknete na nějaký odkaz, už se asi adresa změní např. na www.peknestranky.cz/jak-na-to.htm. Ale i ta úvodní stránka je tvořena nějakým souborem - na serveru je zadáno, která stránka se má zobrazit, pokud si návštěvník žádnou přesně nezvolí. Většinou je nastavení takové, že je to stránka s názvem index.htm, proto je rozumné takhle pojmenovat úvodní stránku vašeho webu.
Prohlížeč
- pro většinu je to synonymum pro Internet Explorer, zkráceně IE. Protože je k dispozici v každých windowsech, spousta lidí si ho ztotožní s "internetem" jako takovým. Je ale dobré vědět, že existují i další, pro Windows např. Mozilla Firefox (FF) nebo Opera. Tak ten se musí nějak dozvědět, co má zobrazit. Do detailů nebudu zabíhat; smiřte se prostě s tím, že když v prohlížeči zadáte adresu (něco jako www.peknestranky.cz), a jste připojeni na internet, prohlížeč si sám zjistí, kde se ty stránky nacházejí, tj. kde je má hledat a co má dělat. O to se starat nemusíte, aspoň ne na naší úrovni. Prohlížeč se tímto způsobem dostane tam kam má, a bude tam hledat stránku, kterou po něm chceme zobrazit - tj. bude se shánět po výše zmíněném html souboru, neboli textovém souboru obsahujícím html kód. Ten si prohlížeč přečte a udělá, co se mu řekne, tj. zobrazí stránku.
Co je to vlastně (X)HTML
| <p> | text | </p> |
| začátek tagu | text | konec tagu |
Jen pár slov k HTML, ostatní bude jednodušší z praxe. Trochu to tady míchám, ale budu tady psát o striktním XHTML 1.0, alespoň pokud mé znalosti dovolí. Jak se určí verze HTML, najdete dále. Obecně si dovolím používat termín kód html . Ostatně rozdílů mezi HTML a XHTML zase není tolik.
Doporučená četba: Bezproblémový přechod na XHTML.
Jde o značkovací jazyk, to znamená, že jeho pomocí označkujeme části textu, hodnoty a pod. tak, aby bylo prohlížeči jasné, co mu sdělujeme. Ty značky se jmenují tagy a uzavírají se do špičatých závorek. Obvykle mají jednu část začáteční a jednu koncovou; mezi nimi je např. text. Mohou se ale také skládat pouze z jedné části, jak uvidíte. Konec tagu je označen lomítkem. Základní struktura tedy je:
text odstavce
Modře označené znaky tvoří kompletní párový tag, skládající se ze dvou částí, zde konkrétně tag pro označení odstavce.
Nejjednodušším příkladem jednodílného tagu je třeba .
Tagy se nesmějí křížit! Toto je špatně:
| <a> | text | </a> |